Snad každý z nás se chce v dobrém zdravà dožÃt vysokého vÄ›ku. VÃme vÅ¡ak, že pro to musÃme nÄ›co udÄ›lat. A tÃm hlavnÃm je dodržovánà zdravého životnÃho stylu, který se skládá pÅ™edevÅ¡Ãm ze správného jÃdelnÃÄku, dostatku pohybu a také mentálnà stimulace. A vzhledem k tomu, že tento recept je velmi snadný a také vÅ¡eobecnÄ› známý, dalo by se Äekat, že lidé budou žÃt velmi dlouho. Tak tomu vÅ¡ak nenÃ.
Â
Ukazuje se totiž, že dodržovat vÅ¡echna tato pravidla nenà vůbec snadné. Naopak zde máme celou Å™adu problémů, které nám v tom bránÃ. A ironià je, že naprostá vÄ›tÅ¡ina z nich vycházà právÄ› z naÅ¡Ã evoluce, a mÄ›la za úkol nás udržet naživu.
Â
Â
V prvnà řadÄ› je zde fakt, že lidé preferujà okamžitá, krátkodobá potěšenà pÅ™ed dlouhodobým užitkem, zvláštÄ› pokud majà hmotnou podobu. Toho ostatnÄ› využÃvajà mimo jiné také nejrůznÄ›jÅ¡Ã reklamy, které nás v podstatÄ› nabádajà k rychlému, impulzivnÃmu jednánÃ.
Â
Znamená to, že pro nás je mnohem těžšà odmÃtnout chutné, nezdravé jÃdlo, byÅ¥ vÃme, že toho budeme v dlouhodobém horizontu litovat, zvláštÄ› pokud se to bude stávat ÄastÄ›ji. A pokud pÅ™eci jen odoláme, máme sice pocit vÃtÄ›zstvÃ, ale také pocit ztráty, což rozhodnÄ› nenà vhodné pro naÅ¡e psychické zdravÃ.
Â
Â
Také je zde fakt, že dáváme pÅ™ednost minimu pohybu a tuÄným jÃdlům. I to má základ v naÅ¡Ã genetice – kdysi jsme museli o každý kousek potravy tvrdÄ› bojovat, a nevÄ›dÄ›li jsme, kdy bude k dispozici dalÅ¡Ã. Bylo tedy výhodné preferovat tuÄné, energeticky vydatné jÃdlo, zvláštÄ› pak v zimnÃch mÄ›sÃcÃch, a pohybovat se pokud možno co nejménÄ›, abychom Å¡etÅ™ili energii na dobu, kdy ji budeme skuteÄnÄ› potÅ™ebovat.
Â
Asi nenà tÅ™eba Å™Ãkat, že dnes nám již žádné takové nebezpeÄà nehrozÃ. Pro jÃdlo si můžeme dojÃt do nejbližšÃho obchodu, pÅ™ÃpadnÄ› si jej vypÄ›stovat, a náš život také nenà tak nároÄný, abychom museli Å¡etÅ™it energiÃ. Proto majà dnes tyto instinkty pro nás negativnà efekt. Bohužel, jejich potlaÄenà rozhodnÄ› nenà nijak snadné.